Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti 59 % pravidelných konzumentů alkohol zneužívá a pije více než je doporučeno. Ano, je to většina všech konzumentů! Což znamená, že nadměrné konzumování se stalo normou. Nikdo se nepozastavuje nad bezedným brunchem. Nebo večeří, kde se neustále dolévá víno. Nebo celodenní ochutnávkou piva. A když se nad tím zamyslíte, je to všude kolem nás. Přestávají vaši přátelé pít po jednom drinku? Jste jedinou osobou, kterou znáte, která pije každý týden? Těžko. Když to vidíte všude kolem sebe, je snadné se ztotožnit s myšlenkou, že takové pití přece není tak špatné. Vypít celou láhev vodky? To je špatně. Dát si po práci pár skleniček vína? Naprosto v pohodě.
Nejenže je takový způsob pití normální, člověk, který se řídí pokyny odborníků, vyčnívá. Centra pro monitoring závislostí říkají, že když si žena dá každý den dva drinky, je to považováno za nadměrnou konzumaci. Cože?! Kdybych si dala limit dvou drinků, když jdu ven s přáteli, považovala bych se za nejzdravější osobu široko daleko. Studie ukázaly, že pití, obzvláště u žen, je v posledních dvou desetiletích na vzestupu. Pokud jste pravidelným konzumentem, máte pravděpodobně s alkoholem trochu komplikovaný vztah. Studie ukázaly, že 52 % Američanů se snaží méně pít.7 Ne proto, že jsou takoví svatoušci. Chtějí pít míň, protože jim alkohol nějakým způsobem negativně ovlivňuje život. Vítejte v tiché většině!
Přestože tahle situace není až tak špatná, zabraňuje vám v tom, abyste svůj život žili naplno. Tento temný střed způsobuje, že si připadáte, jako byste svůj život žili na kolotoči. V pondělí ráno se po propařeném víkendu probudíte, plně cítíte jeho následky a slibujete si, že budete pít méně. Pracovní týden se držíte, pijete zelené šťávy, chodíte na jógu, dobře jíte a meditujete. A pak, jak to v toxickém vztahu bývá, se alkohol opět objeví a stáhne vás sebou dolů. Dáváte si detox jenom proto, abyste se pak utrhli ze řetězu a v tomto koloběhu neustále pokračujete.
Mnoho z nás se obává, že když se začneme svým vztahem k alkoholu zabývat, okamžitě dostaneme nálepku někoho, kdo má s alkoholem problém. A kdo by o to stál? Tak to prostě zameteme pod koberec – únavu, úzkost z kocoviny, vinu, stud – a předstíráme, že je všechno v pohodě. Mezitím, někde hluboko v podvědomí, si ale říkáme, co je s námi špatně, že ani nejsme schopni najít tu správnou rovnováhu pro naše pití. A protože se o těchto věcech moc nemluví, myslíme si, že to je jen náš problém a cítíme se sami a izolovaní.
Alkohol je jedinou drogou, před kterou se musíme bránit, abychom se nestali jejími uživateli, protože je v podstatě všudypřítomný, ať už něco slavíme, jsme ve společnosti, relaxujeme či zapíjíme žal. Vezměte v potaz formování společnosti, proces, jak se vytváří určitý zvyk a návykovou látku. Uvědomíte si, že se není čemu divit, že tolik z nás má s alkoholem dost komplikovaný vztah. Jediný způsob, jak jsme se naučili se s tím vším vypořádat, je zjistit, jestli náhodou nemáme problém s velkým P.
Nemohla jsem přijít na to, jestli moje pití bylo ještě v normě nebo ne. Na univerzitě jsem dost pařila a nikdy neřekla ne, když přišlo na další skleničku, ale jak jsem stárla, tak se to začínalo měnit a já chtěla být zdravější. Když mi bylo 30, připadalo mi, že jsem zdravá a že o sebe dbám. Někdy jsem se snažila mírnit, někdy ne. Když jsem měla jen dva drinky, připadala jsem si fakt dobrá, že se umím tak ovládat. Oproti tomu mě pronásledovaly pocity studu, když jsem to na nějaké párty hodně přehnala. Skutečně jsem zkoušela najít rovnováhu a být na sebe co nejpřísnější a pořád jsem si ohledně alkoholu nastavovala nějaká pravidla. Ale popravdě řečeno, nikdy jsem nedokázala odhadnout, která z těch Karolín ten večer převládne – ta hodná, co si dá jen dva drinky, nebo ta druhá, co nezná svou míru? Když to byla ta druhá, cítila jsem se, jako by do mého těla a mysli vstoupil někdo jiný. I tak jsem však s alkoholem neměla problém, neschovávala jsem doma láhve a rok od roku pila čím dál míň. Bylo to normální nebo jsem byla alkoholik? Nebo to bylo jakž takž normální?
Zkoušet přijít na to, jestli je vaše pití ještě ok nebo máte problém, je stejné, jako když se sami sebe ptáte, jak dlouho ještě vydržíte v práci, kterou nesnášíte a ze které vám je zle, ale na druhou stranu tam dostáváte skvělé benefity. Nezáleží na tom, jestli máte problém nebo jaké označení používáte či jak si ospravedlňujete své pití. Otázka, kterou si musíte položit, zní: „Dělá mě to šťastným?“
Je moje pití v souladu s mými hodnotami? Mohu se i tak cítit šťastně, plnohodnotně a být tady pro své nejbližší? Pomáhá mi to při plnění mých snů? Komplikovaný vztah s alkoholem přináší hodně vnitřních konfliktů, které ve vaší hlavě zabírají dost prostoru – prostoru, který by mohl být použit na to, že budete svůj potenciál využívat na 100 %. Nemusíte mít náběh na to, abyste se stali alkoholiky, často je to o tom, že vám jeho konzumace brání, abyste žili skutečně naplno.
Pokud si i vy chcete vyzkoušet žít naplno bez pravidelných kocovin, nová audiokniha Euforie vás provede 8 týdenní cestou za životem, který si zamilujete.
