Většina z nás se to naučila skrývat dobře. Usmějete se, odpovíte „dobrý, a ty?", odejdete domů a teprve tam vás to dožene. Ten pocit, že běžíte a běžíte, a stejně nestíháte. Že se snažíte ze všech sil, a nikdo to nevidí. Že jste obklopení lidmi a přesto nějak sami.
S depresí nebo úzkostí se v Česku léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Symptomy deprese nebo úzkosti dnes vykazuje až třikrát víc lidí než před pandemií. A to jsou jen ti, kteří to přiznali. Psychologické nebo psychiatrické služby nevyužívá 61 % lidí s poruchami nálady a 69 % s úzkostnými poruchami. Většina s tím bojuje sama. Potichu. PAQ Research
Možná to znáte. Možná to zná někdo, koho máte rádi. Ať tak nebo tak, tato audiokniha mluví právě k vám.
Juliana Jane Bruno založila organizaci na prevenci sebevražd, vede terapeutické skupiny, učí meditaci. Přesto neuslyšíte slova terapeutky. Uslyšíte někoho, kdo si prošel domácím násilím, ztrátou matky i obdobím, kdy se vzdát všeho zdálo jako jediné východisko. Ví, jaké to je, když ráno nemáte sílu vstát. A právě proto jí budete věřit.
Budete mít pocit, že mluví přímo k vám
Od první minuty budete mít pocit, že Juliana, v podání Vlaďky Včelné, mluví přímo k vám. A bez příkras: „Bude to ku*va bolet, nebo tě naopak zahalí otupělost jako vrstva zmrzlého a špinavého sněhu. Znám to." Žádné chlácholení, žádné "všechno bude dobré". A přesně proto se vám uleví. Konečně někdo, kdo to neobaluje do vaty. Kdo nepředstírá, že stačí myslet pozitivně. Kdo prostě řekne: znám to, byla jsem tam taky, a dá se tudy projít.
A pak vám řekne i to, co jste možná od nikoho ještě neslyšeli: „Jsi dost. Takový, jaký jsi. Tvůj příběh má smysl a někde venku jsou lidé, kteří ho chtějí slyšet." Není to fráze z plakátu. Říká to někdo, kdo sám ví, jak těžké je tomu uvěřit. A opakuje to tak dlouho, dokud tomu nezačnete věřit i vy.
„Naděje není potřeba. Co potřebuješ, je kuráž, zvídavost, otevřenost, láska a jemnost. To ostatní přijde." Nečeká, až uvěříte, že bude líp. Začíná tam, kde právě jste, i když zrovna nevěříte ničemu.
Mapa míst, kterými si projdeme skoro všichni
Osamělost. Pocit, že nejste dost. Vztahy, které berou víc, než dávají. Žal, který nikam neodchází. Strach z věcí, co jste ještě nezkusili. Jak rozpoznat, co doopravdy potřebujete a ne co byste „měli". Jak být oporou někomu blízkému, když nevíte, co říct. A jak se vrátit sami k sobě, když jste se někde po cestě ztratili.
Nejsou to obecné rady. Je to jako mapa míst, kterými si většina z nás někdy projde.
Ke každé kapitole patří cvičení — ne jako úkol, ale jako nabídka. Třeba napsat seznam toho, co si zasloužíte. Nebo si poprvé doopravdy odpovědět na otázku, co vlastně potřebujete. Nečekejte hotové odpovědi. Juliana vám pomůže najít ty vaše.
A někde uprostřed toho všeho je její pohled na život, který vám možná zůstane v hlavě dlouho potom. Nepopisuje ho jako řadu dokonalých okamžiků navlečených na zlaté niti, ale jako změť uzlů z lidských vlasů, skvrn od krve a milostných vzkazů, promíchaných se žvýkačkami a drahokamy. „Je to krásné, protože jsme to my."
Není to pro každého a to je v pořádku
Pokud čekáte rychlý návod nebo klinický postup, tahle audiokniha vám nejspíš nesedne. Je pro toho, kdo se cítí sám nebo nepochopený. Pro toho, kdo prochází ztrátou. Pro toho, kdo chce pomoct někomu blízkému a neví jak. A pro každého, komu poslední dobou přijde život těžší, než by měl být.
Nejde jen o to přežít. Jde o to najít vlastní důvody, proč nepřestat.
