Mluvím, mluvíš, mluvíme. A všichni si rozumíme

26.11.2019
Autor: ProgresGuru

To, jak mluvíme s lidmi kolem, ovlivňuje to, jak se nám v životě daří. Že je to pro vás až moc determinující? Jenže je to pravda. S lidmi komunikuje každý z nás dnes a denně. A každý z nás tou komunikací něco sleduje. Chce něco sdělit, něčeho dosáhnout, najít porozumění.

Mluvím, mluvíš, mluvíme. A všichni si rozumíme

Nejlépe tak, aby stejnou spokojenost jako vy, cítila nakonec i ta druhá strana. Právě to se ale často neděje.

Naopak.

Ať se snažíme sebevíc, neumíme s podřízeným dohodnout ten správný postup, šéf nás nechápe, manželka se naštvala hned z rána a tomu cyklistovi, který do vás cestou do práce málem najel, jste to taky pěkně nandali.

Co na tom, že se omlouval. Pak to ve vás bublá a ve výsledku jste frustrovaní, že to všechno šlo udělat lépe. Mohli jste to lépe vykomunikovat. Jenže jak?

Když něco chcete a neumíte to říct

Mám jednoho kamaráda, říkejme mu třeba Hugo. Hugo je výborný historik. Odborník na slovo vzatý, chodící encyklopedie, znalec několika jazyků, psavec nad psavce. Vydává jeden článek za druhým, o knihách nemluvě, objíždí konference u nás i v zahraničí, buduje si jméno.

Přesto přese všechno se mu ale nedaří sehnat si vysněnou odbornou práci. A popravdě? Ani vysněnou ženu. I když by fakt hodně chtěl.

Nějak mu to totiž nejde s lidmi.

Občas moc tlačí na pilu, občas zase moc nastavuje ramena a dělá hloupé vtipy, někdy se zbytečně drží zpátky a jindy mluví, když by měl raději mlčet a mlčí, když by mluvit měl.

Jeho kolegům odborníkům se s ním špatně komunikuje, vznikají lehce trapné situace a nedorozumění, a tak se mu raději vyhýbají. A při pracovních konkurzech dávají přednost jiným, se kterými si prostě více rozumí.

A tak Hugo dělá ve strojírenském závodě a je z toho nešťastný. Po dávném, pradávném rozchodu bydlí stále u rodičů, ve volném čase píše a jezdí na konference a ve skrytu duše doufá, že na ni konečně někde narazí.

Na vysněnou práci. Na vysněnou ženu. Že to prostě konečně klapne.

A ono to přitom může klapnout hned

Stačí málo a na všechno Hugo dosáhne. Své o tom ví Dale Carnegie, muž, který stál u zrodu osobního rozvoje jako oboru a díky kterému se z mezilidské komunikace stala oblast s jasnými pravidly a postupy. Když v roce 1936 sepsal svou knihu Jak získávat přátele a působit na lidi, cílil v prvé řadě na svět obchodu.

Obrovské odezvy se však kniha dočkala po celém světě díky tomu, že se její principy daly aplikovat také na běžný život plný mezilidských vztahů a každodenních konverzací. A stal se z ní absolutní fenomén.

Kterým je dodnes.

Zní vám to jako padlé na hlavu? Cíleně studovat tak běžnou věc, jakou je mluvit s lidmi, bavit se s nimi o různých věcech?

Dobrá.

A teď si představte, že máte jít za šéfem a poprosit ho o vyšší plat. Nebo chcete napsat průvodní dopis s vaším životopisem tak, aby vás dostal na vysněný pohovor. A co když potřebujete, aby váš zaměstnanec zůstal tenhle týden už potřetí pracovat déle, protože vám ve firmě hoří termín? A vy nechcete, aby nadával, ale aby vnímal, že je to důležité pro vás i pro něj.

Anebo máte jet s rodinou na víkend za prarodiči, tenhle měsíc už podruhé. Ale vy byste vážně raději vyrazili jen tak někam na hory.

Přemýšlíte o tom, jak to těm druhým lidem řeknete?

Pokud ano, pak děláte přesně to, co říká Dale Carnegie. Snažíte se vést smysluplnou konverzaci, díky níž něčeho dosáhnete, nejlépe bez konfliktu. A možná se vám to daří, a to je skvělé. Ale možná taky ne. Možná jste už unaveni z hádek, zbytečných třenic, nepochopení, z toho, že nedokážete přesně říct, co chcete a lidi kolem vás nechápou.

Přitom existují konkrétní postupy, které se dají naučit a pokud si je osvojíte, docílíte mnohem efektivnější komunikace.

Bude z vás vůdčí osobnost

Carnegie vám ukáže, že je důležité zajímat se nejen o sebe, ale také o druhé. Naslouchat jim, podporovat je, být tu pro ně.

Díky němu zjistíte, že úsměv nic nestojí a vydělá vám milióny.

Naučí vás, jak správně kritizovat, aniž by to ohrozilo daný vztah.

Umožní vám stát se úspěšnějším, populárnějším, chápavějším člověkem, který nemá problém získat si druhé.

Ale pozor. Není to o manipulaci.

Je to o tom dát lidem to, co chtějí a potřebují. I kdyby to měla být jen vaše pozornost a zájem. Tím obohatíte je i sebe a proto to má smysl. Má smysl umět s lidmi komunikovat, vnímat co říkají a umět na to adekvátně reagovat.

Profitují z toho obě strany a každý den je lepší

Na příštím pohovoru tak Hugo bude vědět, že má ukázat zdravé sebevědomí, ale také pokoru, u kafe na konferenci bude kolegům více naslouchat a na první schůzce s dámou svého srdce bude milý, usměvavý, empatický.

Hugovi tuhle knihu hned zítra pošlu. Co zítra, ještě dnes. Do roka mu budu gratulovat k nové práci a svědčit na svatbě. A sám si z ní mezitím něco znovu poslechnu, abych se s ním o tom všem dokázal lépe pobavit.

A co vy, znáte taky nějakého Huga? Nebo jste třeba sami Hugo? Tak neváhejte a poslechněte si Carnegieho rady v naší audioknize, tady máte odkaz. Už zítra si budete s lidmi kolem o kapku více rozumět*.

 

* Pokud chcete více rozumět i sami sobě, určitě vám přijde vhod výhodný audiobalíček Carnegieho audioknih.